Vše okolo hudby,,,hlavně Hip-Hopu...

Rap (více používané slovo je sloveso rapping, či MCing, rýmování, spitting a nebo česky také rapování) jsou rytmicky mluvené rýmy, hra se slovíčky a poezie. Rapping nebo spíš rapování je základním elementem hip hopové hudby, ale také je úzce spojen s hip hopovou kulturou. Rapování může být doprovázáno beatem bez hudebního doprovodu. Rap by se dal zařadit pod mluvení, prózu, poezii a v poslední řadě i pod písní. Velice staré slovo rap vyjadřuje použití rychlé mluvy, původně rap znamenalo "to hit" (uhodit). Slovo se objevilo již v 16. století v Britské angličtině a znamenalo "to say" (něco říct) později bylo adaptováno afro-americkou lidovou angličtinou v šedesátých letech a znamenalo "to converse" (konverzovat, mluvit) a již brzy také znamenalo a popisovalo hudební styl. V současnosti termíny "rap"/"rapping" jsou často spojovány s hip hopovou hudbou a někdy jsou tyto dvě slova zaměnitelná. O hudebním stylu se dá dozvědět na článku věnovaném hip hopové hudbě. O vokálním žánru bude pojednávat tento článek. Kořeny Zdroj rapu je zakořeněn v afrických kořenech. Ještě předtím než hip hopová hudba vůbec existovala, Grijoti ze Západní Afriky si vyprávěli příběhy rytmicky, za doprovodu bubínků a některých tamnějších hudebních nástrojů. Tento fakt je uznávaný mnoho současnými umělci, moderními "grioty", spoken word umělci, mainstreamovou kulturou i akademiky.[1][2][3][4] Prvky blues sahají mezi work songy (pracovní písně), spirituály, otroctvím, až k hudební tradici Západní Afriky. Toto "blues" bylo hráváno černými (někdy bílými) umělci v oblasti Mississippi Delta v době zrušení otroctví. Elijah Wald, historik, Grammy-oceněný bluesový hudebník prohlašuje, že blues bylo rapováno již v brzkých dvacátých létech, 20. století[5][6] Wald went so far as to call hip hop "the living blues."[5]. Wald rovněž hip-hop nazval jako "živé blues"[5]. Jazz, které se vyvinulo z blues a ostatních afro-amerických a evropských hudebních elementů, na začátku 20. století mělo přímý dopad na hip hop; ve skutečnosti jazz je předchůdce hip-hopu, respektive odvetví poezie a jazzu, Jazz poetry (Jazzová poezie), která v díle demonstruje buď rádoby-jazzový rytmus nebo velký vliv (slovní) improvizace. Mluvené slovo jazzové poezie bylo rovněž předchůdcem Beat poezie. Gil Scott-Heron, hudebník a umělec jazzové poezie, který napsal písně jako "The Revolution Will Not Be Televised" (1971), "H2OGate Blues Part 2: We Beg Your Pardon America" (1975) či "Johannesberg" (1975) a tyto písně stály za ovlivněním mnoha raperů. Podobný umělec, konkrétně umělci The Last Poets, kteří byli aktivní v tomto druhu politické poezie již od roku 1969, byli rovněž rapoví inovátoři. V Billboard žebříčkách skončilo jejich debutní album hned v první dekádě hitparády. Během přelomu dvacátého století, karibská kultura i hudba postupně čím dál tím víc ovlivnovali americkou hudbu. Již v roce 1956, DJové "toastovali (africká tradice příběhů, které rapovali grioti) přes "dabnuté" jamajské rytmy. Říkalo se tomu "rap", což rozšířilo významy tohoto slova, jelikož to vyjadřovalo konání "neformálních diskuzí". Mezi první rapery pozdějších sedmdesátých let, 20. století patřil například disc jockey, Kool Herc. Herc byl jamajský imigrant, který v podstatě navázal na vlnu jamajského toastingu. Do tehdejšího silně komunistického Československa pronikl rap v roce 1984 ke skupině Manželé. První česká hip-hopová rapovaná píseň byla "Jižák". Více o českém hip hopu a rapu.